Narodil se Ježíš v zimě?

Tento článek nemá nikoho urazit nebo zpochybnit vaše náboženství.

Každé malé dítě vám poví, že Ježíš se narodil v zimě. Ale je to pravda? Podle teologů i výpočtu astronomů se Ježíš narodil v jiném ročním období. Pravděpodobně na podzim.

Jaké jsou důkazy?

• Výpočty skutečných Kristových narozenin se proto v průběhu staletí zabývala řada učenců. O možných termínech mluví nejeden historický pramen. Kristův příchod na svět zasazují spíše do podzimních měsíců, objevují se ale i jarní termíny, jako 28. březen nebo 19. duben.

• Fakt, že se křesťané mohli klidně věnovat výpočetním hříčkám, mimo jiné znamená, že pro prvotní církev nebylo datum Ježíšova narození žádným rozhodujícím dogmatem, tvrdí německý teolog Oskar Cullman ve své knize o počátku Vánoc.

• Podle astronoma Jiřího Grygara vysvětlil záhadu s hvězdou už německý astronom Johannes Kepler. Když 17. prosince 1603 pozoroval v Praze konjunkci planet Jupitera a Saturnu, napadlo ho vypočítat, kdy k podobné konjunkci došlo v době počátku letopočtu. Zjistil, že se tak stalo roku 7 před Kristem a to hned třikrát za sebou - na konci května, v září i počátkem prosince. Moderní výpočty Keplerovu studii v plném rozsahu potvrdily. K trojnásobné konjunkci Jupitera a Saturnu podle nich došlo 29. května, 30. září a 5. prosince roku 7 před naším letopočtem. Vzdálenosti obou planet se prý tehdy zmenšily jen na jeden stupeň, což musel být bezesporu nezvykle nápadný úkaz.

Ilustrační obrázek | https://www.astro.cz

• V Bibli se datum 24. prosince nikde nevyskytuje.

• Nahlédneme-li do evangelií, konkrétní odpověď na naši otázku nenajdeme. Událost narození, jak ji najdeme u Lukáše, a fakt, že se v ní zmiňují pastýři na pastvině, nás může vést k úsudku, do kterého období bylo situováno toto vyprávění o Ježíšově narození. V Palestině zůstávají pastýři na pastvinách od března/dubna až do listopadu: v úvahu by tedy přicházelo jaro, léto nebo podzim. Víc se o datu narození z evangelijního vyprávění nedovíme. 

Proč se slaví 24. prosince?

Před příchodem křesťanství do Evropy se kolem 24. prosince slavila oslava zimního slunovratu. Oslavy probíhali dáváním si drobných dárků a kácením smrků a dalších jehličňanů a dávání je do obydlí na připomenutí toho, že se vrací jaro a vše znovu ožívá. Ve 4. století přišlo do Evropy křesťanství a nebyl jednodužší způsob, jak zpropagovat křesťanství a zároveň podupat pohanské svátky.

Například Encyclopædia Britannica říká: „Podle jednoho z rozšířených vysvětlení původu tohoto data je 25. prosinec pokřesťanštěním svátku dies solis invicti nati (‚den zrození nepřemožitelného slunce‘), který byl populární v Římské říši a oslavoval zimní slunovrat jako symbol znovuzrození slunce, zapuzení zimy a zvěstování návratu jara a léta.“

Kdy se narodil?

V jednom spise z roku 243 najdeme jako den Kristova narození 28. březen. Proč právě tento den? Autor výpočtu vychází z první knihy Mojžíšovy – Genesis. Podle ní Bůh při stvoření oddělil světlo od temnoty, a tak v tom okamžiku byly světlo a temnota stejné. Stvoření se tedy muselo odehrát v den, kdy jsou den i noc stejně dlouhé. V římském kalendáři připadala jarní rovnodennost na 25. března. Tedy 25. březen je prvním dnem stvoření. Podle dalšího vyprávění Genesis stvořil Bůh slunce čtvrtý den, tedy 28. března. A podle Mal 3, 20 je pro křesťany Mesiáš „sluncem spravedlnosti“, Ježíš tedy musel přijít na svět právě v tento den, 28. března.

I jiné prameny z prvních třech století, jako např. Pseudoklementinský román, zasazují Ježíšovo narození do jarního období. Ale navzájem spolu moc nesouvisejí. Na základě nejrozmanitějších výpočtů a úvah označují jako den Narození 19. či 20. duben. Najdeme i datum 2. dubna. Vidíme zřejmou preference pro jarní měsíce, jednak proto, že stvoření bylo podle tehdejšího přesvědčení situováno právě do tohoto období, jednak proto, že Ježíš na jaře zemřel a podle rozšířeného názoru musel svých 33 let dovršit na den přesně.

Vzácně bylo Ježíšovo narození zasazeno do zimního období, počítání ovšem zase začínalo na jaře v tom smyslu, že početí se odehrálo na jaře a narození devět měsíců poté, tedy v zimě. Takto je citován i 25. prosinec, vzhledem k tomu, že početí bylo devět měsíců před tím 25. března. Tento den byl považován za den stvoření, za den Ježíšova početí i smrti. Zdá se však, že až do první poloviny 4. století nebyla této hypotéze přičítána větší hodnota než těm zmiňovaným výše. Na základě podobné úvahy byl někdy počítán 6. leden (devět měsíců po 6. dubnu, který byl v tomto případě považován za den početí a smrti).

Shrnutí

Není známo, kdy se Ježíš opravdu narodil, ale pravděpodobně to bylo na jaře nebo na podzim. Vánoce je i přesto dobré slavit na podzim, ale není tak důležité, jestli je to oslava slunovratu nebo narození Ježíše (nebo obojí) ale o dodržování tradic. Pokud se chcete dozvědět více, nahlédněte do zdrojů nebo koukněte na následující videa.

Doplňující videa

Zdroje:

https://zpravy.idnes.cz/krestane-slavi-narozeni-krista-ten-ale-v-zime-na-svet-neprisel-pb3-/zpr_archiv.aspx?c=A071222_183428_domaci_adb
https://www.jw.org/cs/publikace/casopisy/g200812/jezisovo-narozeni/
http://www.katolik.cz/vanoce/van01.asp
http://www.antickysvet.cz/26136n-narozeni-a-historicita-jezise-krista